Jack St. Clair Kilby (1923–2005) byl průkopníkem v oblasti mikroelektroniky, který významně přispěl k rozvoji moderní elektroniky. Jeho nejvýznamnějším přínosem byl vynález prvního integrovaného obvodu v roce 1958, za který v roce 2000 získal Nobelovu cenu za fyziku.
Život a vzdělání
Kilby se narodil v Jefferson City v Missouri a vystudoval elektrotechniku na University of Illinois. Po studiích pracoval v několika společnostech, než v roce 1958 nastoupil do Texas Instruments. Právě zde během léta, kdy většina zaměstnanců byla na dovolené, přišel s revoluční myšlenkou.
Vynález integrovaného obvodu
Jeho klíčový průlom nastal, když demonstroval první funkční integrovaný obvod 12. září 1958. Tento obvod byl velmi jednoduchý – obsahoval jediný tranzistor a několik dalších komponentů na germaniové destičce. I když byl primitivní ve srovnání s dnešními čipy, které obsahují miliardy tranzistorů, položil základní kámen pro rozvoj moderní elektroniky.
Tento vynález způsobil revoluci v elektronickém průmyslu a vedl k miniaturizaci elektronických zařízení. Bez Kilbyho objevu by nebyly možné dnešní počítače, chytré telefony a další elektronická zařízení. Jeho práce také významně přispěla k rozvoji spínaných napájecích zdrojů (SMPS), které jsou dnes běžnou součástí elektronických zařízení (více o SMPS můžete najít v našem článku na SMPS – spínaný zdroj).
Kromě integrovaného obvodu se Kilby podílel i na vývoji prvních kapesních kalkulaček a držel více než 60 patentů. Za své přínosy získal kromě Nobelovy ceny řadu dalších ocenění, včetně National Medal of Science (1969) a National Medal of Technology (1990).
Jack Kilby zemřel 20. června 2005 v Dallasu, ale jeho odkaz žije dál v každém elektronickém zařízení, které používáme. Jeho vynález integrovaného obvodu je považován za jeden z nejvýznamnějších technologických průlomů 20. století.