Karl Friedrich Gauss byl německý vědec, který je považován za nejznámějšího matematika všech dob. Věnoval se teorii čísel, geometrii, astronomii ale také pravděpodobnosti nebo elektromagnetismu.
Gauss se narodil roku 1777 v Brunswicku v Německu jako jediný syn v chudé rodině. Matka neměla žádné vzdělání a pracovala jako služka, otec několikrát vystřídal povolání. I přes nepříznivé rodinné zázemí, byl Gauss velmi nadané dítě. Počítat uměl dříve než mluvil a číst se naučil bez učení. Zvládal v hlavě vypočítat i velmi složité příklady. Díky tomu si jej povšimnul učitel matematiky, kdy v 9 letech malý Karl zvládl vypočítat složitou úlohu během krátké chvíle. Obstaral mu několik učebnic matematiky a rozvíjel ho ve složitější matematice. Svými schopnostmi oslnil Gauss v roce 1791 vévodu z Brunswicku, který mu zaplatil studium na univerzitě v Göttingenu.
Gauss matematik
Během studií přišel s teorií dělení kruhu, kdy za pomocí pravítka a kružítka dokázal sestrojit pravidelný sedmnáctiúhelník. V roce 1799 ukončil Gauss studium předložením disertační práce, která se zabývala základními algebraickými teoriemi, jako například algebraickými rovnicemi, které dle něj má každá svůj minimálně jeden kořen. Poté byl promován na doktora. Svůj talent ukázal i v knihách. Jednu z nich vydal roku 1801 a nesla název Pojednání o aritmetice.
Gauss astronom
Gauss byl mimo jiné i výborný astronom. Koncem roku 1800 objevil Giuseppe Piazzi v Palermě planetu Ceres. Bohužel se jemu a ostatním astronomům na oběžné dráze ztratila. Karl nezahálel a téměř ihned se dal do výpočtů oběžných drah těles na nebi. Podle jeho výpočtů se planetka opravdu objevila tam, kde předpověděl. Svou novou teorii si ověřil ještě na jedné planetě. Díky těmto výpočtům mu byla nabídnuta práce v petrohradské hvězdárně, kterou Gauss odmítl.
Po smrti vévody z Brunswicku, který jej naplno podporoval, přijal práci v hvězdárně v Göttingenu. V roce 1809 vydal knihu Teorie pohybu nebeských těles. Gauss se zasloužil také o vynález heliotrop, který usnadňoval pozorování v geodézii. V roce 1828 se seznámil s Wilhelmem Weberem, který se věnoval fyzice a elektromagnetismu. Společně objevili elektromagnetické pole Země (Všeobecná teorie zemského magnetismu), a nebo vynalezli první telegraf, který fungoval do té doby, než jej roku 1845 poničil blesk.
Největší objev
O největší průlomy se ale zasloužil Gauss především v matematice. Zabýval se statistikou, pravděpodobností (Gaussova křivka) a prvočísly. Také rozbil Eukleidovskou geometrii, když přišel s teorií zakřiveného prostoru, na kterou navázal později jeho žák Reimann (a na něj ve 20.století Einstein).
Gauss byl dvakrát ženatý a měl 3 děti, bohužel mu ženy vždy onemocněly a zemřely. Sám začal pociťovat stáří až roku 1854, kdy neustále pracoval jako ředitel göttingenské hvězdárny. Zemřel sám pokojně ve spánku v únoru v roce 1855.