Lewis Frederick Urry - toto pro laickou veřejnost poměrně neznámé jméno patří kanadsko - americkému chemickému inženýrovi, muži s širokým úsměvem a otevřenou myslí. Narodil se 29. ledna 1927 v Ontariu a zemřel 19. října 2004 v Ohiu.
Baterková „Heuréka“
Po válečném období, kdy působil v armádě, vystudoval obor chemická technologie a procesní inženýrství. Studium ukončil v roce 1950 a ve svých pouhých 23 letech nastoupil do pobočky Union Carbide, která vyráběla zinko-uhlíkové baterie značky Eveready, jejichž galvanický prototyp vyvinul již v 18. století italský vynálezce Alessandro Volta. Tyto články jsou vhodné pro napájení malých obvodů s nízkou spotřebou, ale nejsou vyhovující pro opakovaně používané spotřebiče, např. dětské hračky nebo rádia.
Je nasnadě, že jeho prvotním úkolem bylo zvýšit účinnost prodávaných baterií. Během svého výzkumu zjistil, že bude efektivnější vytvořit něco nového, než zdokonalovat staré a již nevyhovující galvanické články. K realizaci svého projektu použil oxid manganičitý, zinek v prášku (ten celému projektu dodal ten správný šmrnc a výkon) a jako elektrolyt alkalický materiál.
Toto řešení se navždy zapsalo do historie, stejně jako Urryho jméno a stejně jako vtipná, ale velice účinná prezentace jeho projektu před manažery. Použil dvě autíčka na závody kolem místní kantýny, každé pochopitelně s jinou baterií. Můžete sami hádat, které zvítězilo.
Prodej a výroba baterií pak předčila všechna očekávání. A jistě každý zná název Energizer, na který se přejmenovaly právě baterie Eveready.
Není bez zajímavosti, že Urry získal během svého života více jak 50 patentů, jemu patří i velké díky za práci na lithiové baterii, bez níž si neumíme představit dnešní mobily.
Základy přenosné elektroniky
Každý den je vidíme a každý zná výsledky jeho výzkumu, ale téměř nikdo nezná jeho jméno. Urryho práce nás dovedla k době přenosné elektroniky, ve které nyní žijeme. Neexistovala by žádná přenosná rádia, elektrické holící strojky, walkmany, žádné videokamery či přenosné počítače a žádné pohyblivé a hlučné hračky. Odhadem je i nyní 80 % současných baterií se suchými články na světě založeno na Urryho práci.
Lewis Urry byl plodný nejen ve svém profesním životě, ale i ve svém skromném soukromém životě. Kromě tří synů a dvou dcer po něm zůstalo 15 vnoučat, pravnuk, dva bratři a sestra. Urry se oženil s Beverly Ann Carlockovou v roce 1960 a stal se americkým občanem. Nezanechal však žádné historické fotografie sebe nebo své laboratoře, které bychom mohli najít.
Syn Michael řekl po Urryho smrti: „Otec si uvědomil, že jeho práce je důležitá, ale byl v ní velmi skromný. Byl šťastný, když viděl, že lidé dokážou vzít něco, s čím přišel, a lépe si užívat život.“